www.bezfa.estranky.cz

Tradiční jadrnná krmiva ve výživě koní

Náš seriál o krmení koní začínáme úmyslně tradičními jadrnými krmivy, protože jsou dosud používána ve větší míře než granulované směsi a i při krmení různých kategorií koní granulemi tvoří část krmné dávky. Tradičními jadrnými krmivy je míněno nejen zrno obilovin, luštěnin a olejnin, ale také"odpadní" produkty některých průmyslových odvětví. Připomínám, že tato krmiva tvoří samozřejmě základní komponenty zmiňovaných granulovaných směsí.

Oves
Je zřejmě v našich zemích nejužívanějším a nejlepším krmivem pro koně. Jeho jednotlivé živiny jsou lehce stravitelné, nezpůsobuje zažívací poruchy, vyznačuje se příznivými specifickými účinky při krmení koní: působí povzbudivě na celkový temperament koní, podněcuje pohlavní pud a u kojících klisen podporuje tvorbu mléka. Atˇ už vysvětlují různí autoři příznivé působení ovsa různými účinky různých látek, např. alkaloidu aveninu, glukosidu koniferinu, kyselině fosforečné, nebo za příčinu těchto specifických účinků považují mechanické dráždění nervů trávicího ústrojí pluchami, je jisté, že z obilovin je oves pro krmení koní dieteticky nejlepší, atˇ už se jedná o klasické žluté nebo v současné době nově pěstované tmavé(černé) odrůdy ovsa setého, které se díky zvýšenému obsahu některých aminokyselin a snížení procenta hrubé vlákniny projevují jako vhodnější pro dostihové a závodní koně. Oves je možno krmit jak celý, tak drcený, přičemž mačkání lze považovat za vhodnější úpravu než šrotování. V našich chovech se většinou používá právě mačkaný oves pro lepší využitelnost živin (úspora množství krmiva) a to budˇ jako jediné jadrné krmivo nebo jako základní součást (50 - 70%) krmné dávky jadrného krmiva. Při zkrmování ovsa bychom měli věnovat pozornost jeho smyslovému posouzení, sledujeme především barvu, prašnost, nespecifické pachy (zatuchlost, plísně) a jeho objemovou hmotnost. Čím větší hmotnost litrové odměrky (kolísá od 0,35 - 0,55kg), tím je krmná hodnota ovsa vyšší. Obecně lze považovat za kvalitní oves s litrovou hmotností 0,45kg a více. Určitou opatrnost musíme zvolit při přechodu na čerstvý (rozuměj nově sklizený) oves. Tento bychom neměli použít ke krmení dříve než 6 - 8 týdnů po sklizni. V té době v něm totiž končí průběh zracích procesů. Pokud budeme nuceni začít krmit tímto čerstvým ovšem dříve, měli bychom ho míchat s loňským a podíl čerstvého zvyšovat pomalu.U některých koní se i přes tuto opatrnost objeví alergická reakce, zejména v podobě vyrážky nebo otoků dolních částí končetin. Po vysazení čerstvého ovsa z krmné dávky tyto příznaky poměrně rychle mizí. Vyšší dávky ovsa v krmných dávkách dostihových koní mohou působit negativně na jejich nervovou stabilitu. Koně neúměrně reagují na běžné tréninkové podněty (tzv. horká dieta). Proto je vhodnější v období zvýšené potřeby energie tuto nahradit použitím jiných krmiv (kukuřice, ječmen, rostlinné oleje).

Ječmen
Proti ovsu má vyšší energetickou hodnotu a menší podíl hrubé vlákniny. Proto nepůsobí tak dieteticky příznivě jako oves. Lze jej krmit celý, v tom případě je dobré jej pro značné zvýšení stravitelnosti vařit, nebo drcený. Při drcení preferujeme hrubé šrotování, při kterém nevzniká velký podíl jemných prachových částic, které jsou koňmi vdechovány a dráždí sliznice dýchacího ústrojí. Ječmen lze bez obav použít do poloviny krmné dávky, nejlépe smíchaný s ovsem. Při zkrmování velkých dávek ječmene, zejména při náhlých změnách krmné dávky typu ?došel oves, dostanou ječmen?, může dojít k zažívacím poruchám (koliky).

Kukuřice
Je ve výživě a krmení koní rostlinou budoucnosti. Má ze všech obilovin největší krmnou hodnotu a nejmenší obsah hrubé vlákniny. To ji předurčuje pro krmení koní těžce pracujících. Pro krmení koní dostihových je výbornou vlastností její tlumivý účinek na dráždivost nervové soustavy. Kukuřici lze krmit jak celou, tak upravenou drcením, pro které platí to, co pro ječmen, tedy co nejhrubší narušení bez vzniku prachových částic. Zajímavou úpravou kukuřice je ošetření zrn před dosušením přípravkem schaumasil. Zrno zůstane měkké a koně jej přijímají s velkou chutí. Kukuřice může tvořit nejvíce polovinu krmné dávky, jinak hrozí zažívací poruchy podobně jako u ječmene.

Žito
Žito lze použít pro krmení koní pouze v malých dávkách( 1 - 1,5kg), jako přídavek ke krmné dávce koní v rekonvalescenci, vyhublých po operacích či onemocnění, a vždy je lépe jej povařit. Trvá -li krmení žitem delší dobu, způsobuje u koní vážné zažívací poruchy, schvácení apod. Lépe je koňmi přijímáno tritikale, kříženec žita a pšenice, ale i v tomto případě je třeba určité opatrnosti.

Bob
Je z luštěnin pro koně nejvhodnějším krmivem. Má vysoký obsah bílkovin, používá se proto na doplnění krmné dávky v období těžké práce a u koní sešlých, ve špatném výživném stavu, a to v množství maximálně 10% hmotnosti jadrných krmiv. Podobně lze použít i hrách, i zde musíme mít ale na paměti, že obě tato krmiva podávaná ve velkých dávkách způsobují plynatost a koliky.

Lněné semeno
Vařené nebo horkou vodou spařené vytváří velké množství slizu a tím působí dieteticky velmi dobře na trávicí soustavu koní, zejména zesláblých, hůř krmitelných, koní v rekonvalescenci,a v období přelínávání. Jeho podávání klisnám před porodem a po něm porod usnadňuje (zvýšení vazkosti plodových vod) a po porodu napomáhá odchodu plodových obalů a involuci ( stažení dělohy). Lněné semeno se podává nejčastěji jako součást tzv. ?mash?, čti: meš. (V Čechách - nevím proč - se vyslovuje: ?mač?. Jde o směs mačkaného ovsa, pšeničných otrub, lněného semene, rozmíchané do kašovité konzistence po přelití vroucí vodou. Do tohoto základu lze s úspěchem přidat např. sladový květ, kukuřičný nebo ječný šrot.

Sladový květ
Tento odpad z pivovaru by měl mít světlou barvu(tmavá je známkou připálení při sušení). Obsahuje přibližně 14% stravitelných bílkovin a má velmi dobré dietetické účinky. Pro jeho charakteristickou, poměrně intenzivní vůni, je dobré na něj koně přivykat postupně.

Pšeničné otruby
Jsou odpadem mlýnského průmyslu. Obsah stravitelných bílkovin je okolo 10%. Koním je podáváme budˇ v suchém stavu nebo - a to je vhodnější- pařené, formou kašovitého nápoje.

Krmivo - seno a sláma

Seno a sláma mají ve výživě koní důležitou úlohu. Není však seno jako seno, a stejně tak platí, že není sláma jako sláma. Kvalita krmiva závisí na složení porostu, časovém úseku sklizně a na správném uskladnění.

SENO
Seno je pokosená a usušená tráva, která se používá jako objemné krmivo. Obsah vody v seně nesmí být vyšší než 18 - 20 %. Přitom si musíme uvědomit, že se tráva skládá až z 80% z vody. Seno a sláma se smí stlačit do balíků a uskladnit teprve tehdy, až jsou naprosto suché. Balíky je nutné skladovat na vzdušném místě, pečlivě chráněné před vlhkostí.

Výživná hodnota
Koně kteří nepracují, nepotřebují přidávat senu žádné jadrné krmivo. Výživná hodnota sena sice není tak vysoká jako výživná hodnota ovsa, přesto však naprosto dostačuje. Mimoto seno obsahuje mnoho vitamínů a minerálních solí.

Důležité balastní látky
Kůň nemůže žít pouze z jadrných krmiv, i když obsahují všechny důležité živiny. Potřebuje balastní látky a ty jsou obsaženy především v senu a ve slámě. Balastní látky podporují příjem potravy a povzbuzují zažívání tím, že upravují správnou činnost střev. Mimoto si kůň může konzumací slámy nebo sena krátit dlouhou chvíli. Nenudí se a netvoří si tak špatné návyky, jako je třeba klkání nebo tkalcování.

Seno v zimě
V zimě je kvalitní seno ideální výživou. Kůň chovaný pod širým nebem, který má k dispozici dostatek sena, může zimu bez problémů strávit na pastvině. Krmiva si bere tolik, kolik potřebuje, aby mohl vzdorovat chladu a sněhu. I kůň, na kterém se pravidelně jezdí, musí dostávat dostatečné množství sena a zároveň mít dost času, který věnuje krmení. Koně patřící k velkým plemenům, kteří stojí venku, zkonzumují v zimě denně asi 10 - 12 kg sena a krmení je zaměstnává přibližně 6 hodin denně!

Správně krmit
Seno byste neměli nikdy natřásat, protože přitom z něj ta nejlepší stébla napadají na zem. Kromě toho se tím zvíří prach, který se potom usazuje v plicích a ohrožuje zdraví lidí i zvířat. Dýchacím potížím lze předcházet či je alespoň zmírnit postříkáním sena vodou nebo jeho krátkým ponořením do vody ve speciální síťce na seno. Kůň by měl mít vždy k dispozici dostatek sena. Zvláště v zimě ho potřebuje veliké množství.

Jak poznat dobré seno
Kvalitní seno musí mít čerstvou a lákavou vůni. Barva sena na vnějších stranách balíku je často vybledlá, uvnitř by však měla být co nejzelenější. Dávejte pečlivě pozor na to, aby seno nebylo ani příliš mokré, ani moc suché. Také složení sena je důležité, musí se skládat z materiálu chudého na listy a bohatého na stébla. Nejlepší seno se sklízí buď během období, kdy trávy kvetou, nebo na konci jejich kvetení.

Co je dobré vědět
Velmi staří koně už někdy seno a slámu nedokáží dostatečně dobře rozkousat. Pro ně se ve specializovaných obchodech pro chovatele prodává seno už umleté. Díky němu i "veteráni" dostávají všechny potřebné balastní látky.

Při pohledu zblízka
Kůň který stojí celý den na pastvině, žere téměř neustále. Lze na něm tedy jezdit kdykoli. Koně ve stáji je třeba brzy ráno nakrmit, aby měl před prací dostatek času na nakrmení.

Pozor!
Starat se o koně není nic pro spáče! Seno koním dávejte ke krmení vždy hodinu před přídělem jadrného krmiva. Myslete na to, že se pak musíte přesvědčit, jestli má kůň dost vody. Balastní látky obsažené v seně povzbuzují zažívání. Koně, kteří žerou moc rychle, by měli jadrné krmivo dostávat až po seně.


SLÁMA
Sláma se skládá z obilných stébel. Existuje pšeničná, ovesná, žitná a ječná sláma. Každá z nich má jiné vlastnosti.

Krmivo a podestýlka
Sláma se často používá jako podestýlka. Vytváří měkký podklad a nenasakuje do sebe vlhkost. Jako krmivo je vhodná, protože obsahuje důležité živiny a balastní látky a sytí aniž by koni "kazila štíhlou linii". Pšeničná a ovesná sláma jsou ke krmení daleko vhodnější než sláma ječná či žitná. Stejně jako seno,i sláma vyžaduje správné skladování a nesmí navlhnout, musí zůstat suchá, jinak chytá plísně.

Důležité je správné množství
Sláma nemá velkou výživnou hodnotu. Přesto je důležitá, aby kůň dostával denně 3 až 4 kg slámy (počítá se 0,5 kg na 100 kg tělesné hmotnosti). Toto množství by se však nemělo překračovat, protože příliš mnoho slámy by mohlo vést k ucpání tlustého střeva. Navíc by se příděl slámy měl rozdělit do dvou denních dávek. Koně kteří mají slámu jako podestýlku, z ní vždy trochu zkonzumují proto žádnou slámu navíc nepotřebují. Pokud však podestýlku tvoří dřevěná hobliny, měli byste koni denně dávat "na zakousnutí" trochu slámy.

Kvalitu nelze podcenit
Dejte si pozor, aby byla sláma žlutě až zlatavě zbarvená. Není žádoucí, aby byla příliš pevně stlačena do balíku. Některé kombajny slámu rozřezávají na malé kousky, přitom se samozřejmě nahromadí hodně prachu. Vybírejte si proto slámu s co nejdelšími stébly. Nejenže je zdravější, ale je také vhodnější jako podestýlka.

Pozor!
Jak nedostatek, tak i nadbytek hrubé vlákniny v krmení může vést k zažívacím potížím. Čím je obsah hrubé vlákniny určitého krmiva vyšší, tím je jeho stravitelnost horší. Období sklizně a podmínky skladování jednoznačně určují kvalitu sena.

Co pozvedne náladu
Když váš kůň trvale žere příliš mnoho slámy, není něco v pořádku. Možná se nudí, je nešťastný nebo ve stresu. Mohlo by mu také chybět seno a v něm obsažené balastní látky. Omezte objem jadrných krmiv a zvyšte množství sena, místo abyste koni snižovali dávku slámy. A často ho pouštějte na pastvinu, aby se mohl povyrazit se svými soukmenovci.

! Pozor nebezpečí!
Zkrmovat se smí pouze seno první sklizně. Seno z otavy má příliš vysokou výživnou hodnotu a pro koně je velice nezdravé. Pokud žádné jiné seno k dispozici nemáte, nikdy ho koni nedávejte příliš najednou a doplňujte je krmivem jako je lisovaná píce, pelety, obilná zrna atd. pozor také u vojtěškového sena, které obsahuje velké množství dusíku a vápníku a mělo by se zkrmovat jen v malých dávkách.

Výživa koně a kopyto - jak to spolu souvisí?

Už odedávna se všichni chovatelé, trenéři, kováři, veterináři i vědci snaží najít souvislost mezi výživou koně a zdravotním stavem kopyt. Odpověď zůstává nenalezena a jisté je jen jedno - žádný zázračný přípravek neexistuje. Řada otázek zůstává nezodpovězena - problematika vlivu krmné dávky na kvalitu tkání u koní (a zvířat všeobecně) se bližšímu prozkoumání zatím celkem úspěšně brání.

Zádrhel je v tom, že problém studia závisí na tom, zda se zabýváme vlivem určité složky krmiva na reprodukční funkci, na ortopedické choroby, na laminitis nebo na zcela jiný zdravotní problém, a zda se nakonec prokáže, jestli tato složka daný problém vůbec nějak dokáže ovlivnit. Výživa je komplexním souborem vzájemně se ovlivňujících prvků, takže lze jen stěží očekávat, že jeden jediný prvek dokáže sám o sobě vyřešit či odstranit zdravotní potíže.

Pokud usilujeme o správný růst stěny kopytní, o kvalitní kopytní tkáně a o udržení správné struktury celého kopyta, pak lze říci, že je třeba koni poskytnout takovou krmnou dávku, která splňuje všechny jeho nároky na jednotlivé složky. Neexistují důkazy, které by podpořily teorii, že překrmování určitou složkou v případě, že je běžně podávána v potřebné míře, by vedlo k lepším výsledkům. Než se ale budeme zabývat jednotlivostmi, podívejme se na krmnou dávku jako celek.

Vztáhneme-li ji k problematice kvality kopyt, pak na prvním místě musíme při výživě koní zvážit celkový přísun energie/krmiva. Jednoduše řečeno je přísun energie množstvím kalorií, které kůň za den přijme, a vyjadřuje se jako Mcal stravitelné energie. Energii v koňském jídelníčku zajišťuje vláknina, škrob, tuk a v některých případech i protein. Kůň je stavěný tak, že velké procento denního přídělu energie dokáže získat z krmiva bohatého na vlákninu. Což je celkem logické, protože kůň tráví většinu dne pasením. Jeho trávicí systém má velmi účinnou fermentaci, která koni umožňuje strávit nejen celulózu a jiné vlákninové prvky, ale která mu navíc umožňuje syntézu proteinu a vitamínů řady B.

Vláknina a škrob, které zůstávají po trávení v tenkém střevě, pak fermentují na rozpustné mastné kyseliny. Ty se mění buď na glukózu nebo tuk. Jak je vidět, valnou většinu energetické potřeby koně tedy dokáže zajistit prostý přísun krmiva bohatého na vlákniny - tedy trávy a sena. Pokud není přísun energie dostatečný, trpí tím celý metabolismus koně a všechny tělesné funkce. Jedním z největších omylů, jichž se lidé dopouštějí při zchvácení kopyt koně, je ten, že nechají zvíře vyhladovět na samou hranici možností v naději, že tím pracují na jeho uzdravení. Jakkoli překrmování koní nemá žádný praktický význam, neexistuje ten nejmenší důvod, proč udržovat koně v energetickém deficitu po delší dobu. Protein je látkou, o níž se hodně mluví, a málo se o ní ví. Také patří k těm složkám krmiva, které bývají naprosto špatně dávkovány. Protein bývá díky mnoha neznalostem a nepřesnostem doporučován při všech možných komplikacích od laminitis po neplodnost. Vzhledem k zaměření tohoto článku by nás mělo především zajímat, že kopyto tvoří převážně nerozpustný protein nazývaný keratin. Z toho tedy plyne, že jakékoli zanedbání potřebného množství proteinu v jídelníčku koně jde na úkor růstu i kvality kopyta. Pozoruhodná je například reakce kopyta na jarní trávu, která obsahuje vysoké koncentrace proteinu při 20 - 30 % sušiny - změny si všimne hodně lidí, ale málokdo ji přičítá právě nárůstu proteinu v krmné dávce.

Minerály by měly být v krmné dávce vyvážené. Dnes se ve vztahu krmná dávka - kvalita kopyt klade přehnaný důraz na zinek a ostatní minerály důležité pro metabolismus jsou opomíjeny. Musíme mít stále na paměti, že zdravé kopyto se odvíjí od zdravého koně. Pokud tedy deficit určitého minerálu ovlivní zdraví koně obecně, pak o něco později zcela určitě ovlivní i zdraví kopyt. Zinek je v otázce kvality srsti, kůže a kopyt neoddiskutovatelně velmi významným prvkem. Na druhou stranu, pokud ho bezhlavě přidáváme do dávky, která již dostatečné množství zinku obsahuje, nemusí to přinést jen dobré výsledky. U jiných minerálů zatím nebyl přímý vliv na růst kopyta prokázán, ale jedná se o "pole neorané", a tak výzkum možná brzy přinese nové poznatky.

Vitamíny ve vztahu ke kopytům bývají většinou zúženy na jediný, biotin. O něm toho bylo napsáno víc než o všech ostatních dohromady. Předpokládá se, že denní potřeba normálního koně činí 2 - 3 mg. Zajímavé přitom je, že koně se špatnými kopyty mají koncentraci biotinu na zhruba stejné úrovni jako koně zdraví (tedy 200 - 300 mg/I). Různé studie však prokázaly, že doplňkové dávky biotinu se projevily zlepšením tkáně kopyta po histologické stránce. Zatím se ale zdá, že reakce koní na zvýšené dávky biotinu jsou hodně individuální.

Vitamínem s vlivem na kopyta se zdá být i vitamín A. Koně s dostatkem tohoto vitamínu v krmné dávce mají mnohem menší problémy s růstem kopytní stěny, což je dáno vlivem vitamínu A na dospívání buněk a na integritu vrstev kůže.

Z ostatních vitamínů je třeba vyzvednout vitamíny řady B, jejichž vyvážený příděl je v krmné dávce také duležitý. Platí to zejména u koní stresovaných, rychle rostoucích nebo u koní v intenzivním tréninku. Protože vitamíny B ovlivňují metabolismus a tvorbu červených krvinek, měli by mít uvedení koně zajištěn zvýšený příděl těchto vitamínů po dobu zátěže.

Nejznámější nemocí je zřejmě zchvácení kopyt. U ní musíme krmení dělit do dvou fází:
1) při akutním stádiu
2) ve stádiu léčby
Bezprostředně po zchvácení je třeba v krmné dávce snížit podíl uhlohydrátů, protože došlo i k narušení střeva fermentace. Nastupuje dieta bohatá na vlákninu a se sníženým obsahem škrobu. Krmit postiženého koně v této fázi nekvalitním senem ze staré trávy nebo starou trávou je prakticky totéž jako nekrmit ho vůbec. On totiž potřebuje krmivo, které bude snadné fermentovat, tedy trávu/seno s minimem zaschlých tvrdých stonků a s maximem listu. Nelze zatím tvrdit, že by krmení vojtěškou či jinými luštěninami bylo nějak škodlivé. Oproti luční trávě jsou totiž energeticky bohatší, obsahují více minerálů, vitamínů a proteinu. A právě to potřebuje postižený kůň k tomu, aby se tělesně i duševně zotavil.

Jakmile se metabolismus koně stabilizuje, je třeba způsob výživy změnit. Nelze koně vyhladovět. Kůň po zchvácení kopyt potřebuje dietu, která splní jeho základní potřeby na jednotlivé složky krmné dávky. Výhodou se jeví přidávání tuků, které jsou 2,25krát bohatší na energii než stejné množství uhlohydrátů. Jsou spalovány v tenkém střevě a je stravitelný z 90 % podle svého složení. Dalšími snadno fermentovatelnými složkami může být řepa nebo sójové slupky nebo míchaná vícesložková krmiva. Rozhodně je třeba se vyvarovat mýtu o tom, že koně se schvácenými kopyty stačí krmit minimem nekvalitního sena. Jde přece o zajištění rychlého růstu kopyta, a k tomu je podstatné, aby koni v těle nechyběl protein/aminokyseliny. Mimo běžnou krmnou dávku by měl takový kůň dostávat i doplňkové prvky, a to až ve čtyřnásobku běžné dávky (tedy asi 50 - 100 mg biotinu, 9 g metioninu a 400 - 600 mg zinku).

Ačkoliv příčinou velkého procenta špatných koní jsou genetické vady a špatná stavba končetin, určitý podíl lze výživou ovlivnit. Je ideální, pokud najdete výrobce krmiv a necháte si poradit, jaký typ krmiva je vhodný pro vašeho koně. Vyžádejte si podrobné složení krmiva, hledejte taková, kde jsou vyváženy všechny minerály, kde jsou vitamíny rozpustné v tucích i ve vodě a kde najdete takové zdroje vysoce kvalitního proteinu jako jsou sójové boby. Kompletní krmiva by neměla být míchána s dodatečnými porcemi ovsa, protože je tím narušena nutriční vyváženost krmné dávky. Nezbytným doplňkem musí ovšem být kvalitní seno, nejlépe směs vojtěšky s kvalitním lučním senem (viz výše). Někteří chovatelé sice poukazují na to, že tato směs má vysoký obsah proteinu (14 - 17 %), ale na druhou stranu jim nijak nevadí, že jarní či podzimní pastva má 20 - 26 % proteinu. Těm, kdo mají sportovní koně a jsou přesvědčeni, že nejlepších výkonů dosáhnou jen zkrmováním ovsa, kladou veterináři úpěnlivě na srdce: chcete-li dosáhnout přímo dramatické změny v růstu kopyt a v jejich kvalitě, přidávejte do denní krmné dávky aspoň jeden kilogram doplňkových granulí.

Kvalitní kopyto je základem dobrého koně a nelze se k němu dopracovat žádným trikem. Je to výsledek společného úsilí dobrého kováře, správné výživy, kvalitní péče a pečlivého výběru koní, kteří mají i geneticky kopyta v pořádku.